Brtnická farnost a její duchovní
Obyvatelé Brtníků a nejbližších obcí Kopec, Vlčí Hora, Dlouhý důl, Sněžná, Panský, Knížecí a Kunratice byli rozmrzelí kvůli dlouhým cestám do kostela v Mikulášovicích. Proto již během stavby kostela v Brtníkách usilovali o odloučení od mikulášovické fary. Vrchnost byla jejich požadavkům nakloněna, ale mikulášovický děkan Lankisch nechtěl přijít o své výhody a bránil se všem stížnostem. Po zdlouhavém vyjednávání byl nakonec farní obvod Brtníky oddělen od Mikulášovic a zřízena zde samostatná fara. Příjem brtnického faráře byl v roce 1712 upraven na roční rentu 100 fl.
Kostel sv. MartinaPoddaní byli povinni přispívat na faráře:
V Brtníkách
- každý sedlák: 30 kr.
- každý chalupník: 22,5 kr.
- každý domkář: 15 kr.
- každý správce domu: 7,5 kr.
V Kopci
- každý domkář: 15 kr.
- každý správce domu: 7,5 kr.
Celý příjem s výnosem farního pozemku je odhadnut na 426 fl.
Prvním administrátorem byl jmenován ctihodný pan Johann Christoph Donat, narozený ve Šluknově. Po dokončení kostela nastoupil do svého úřadu jako farář. Dne 22. února 1713 se konala první bohoslužba, čímž se Brtníky staly farností se všemi právy.1713-1742: Johann Christoph Donat
Nejprve administrátor, po dokončení kostela se stává prvním farářem v Brtníkách. Bohoslužby a křesťanská výuka se zpočátku konají v soukromých domech. Farář bydlel nejdříve v domě Röslerových, dokud obec nepostavila novou faru s hospodářskými budovami. Farář založil 1. svazek brtnické knihy memoriálů, která obsahovala četné historické odkazy. V roce 1730 byl popsán farní pozemek a roku 1741 byly zasazeny mezníky. Za faráře Donata vzniklo "Arcibratrstvo sv. Trojice".1742-1766: Ignaz Josef Jäger
Narodil se v Benešově, byl už dříve po 20 let kaplanem v Brtníkách. V té době snižuje hrabě Leopold Salm-Reifferscheidt roční příspěvek panství ze 100 fl. na 40 fl. V roce 1752 byl vyměřen farní pozemek. V této době byla přistavěna zpovědní síň ke kostelu a položeno kostelní schodiště. Farář odkázal kostelu 475 říšských tolarů a "Arcibratrstvu" 50 fl.1766-1778: Johann Anton Kühnel
Narodil se v Zubrnicích, dříve byl kaplanem v Lipové, Mikulášovicích, Šluknově a Brtníkách. Roku 1768 postavilo "Arcibratrstvo" na Mlýnském vrchu za 1000 fl. kapli sv. Trojice. Byla dokončena páterem Hofmannem z Lipové. Roku 1769 byla nově pokryta kostelní věž. V roce 1774 začal kvůli oharku vypadlému ze zhášedla doutnat postranní oltář a kazatelna, jejíž stříška se zřítila a vše se muselo obnovit.
1779-1789: Josef Alois Endler
Narodil se v Mikulášovicích. Za jeho služby bylo roku 1779 zrušeno dvorním dekretem císaře Josefa II. "Arcibratrstvo sv. Trojice" a majetek k utvoření fondu zabaven. Roku 1750 byla z tohoto fondu ještě pořízena nádherná hedvábná mešní roucha. V roce 1783 byla k loveckému zámečku na Šternberku přistavěna zámecká kaple. Hrabě Franz Wenzel věnoval železný kříž na kamenném podstavci a jeho jízdní dozorce Rufus Dittrich sochu sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti, k níž se později, vždy 15. května, konalo procesí. Sochy stály vlevo a vpravo u horní cesty přímo před vyústěním ke Šternberku. V roce 1786 pořídil sedlák Franz Hesse z čp. 99 sochu Matky boží bolestné a sochu sv. Jana Nepomuckého, k níž křečanští po mnoho let konali procesí. První socha stála poblíž nádraží v Panském, druhá byla při stavbě dráhy přemístěna do zahrady Antona Klingera čp. 247.1789-1793: Josef Rassak
Narodil se v Úštěku, 19 let byl kaplanem v Brtníkách. V letech 1772, 1780 a 1787, kdy řádily nakažlivé choroby, konal farář Rassak svou povinnost ve špitálech epidemie s nasazením života. Jako dobrý vychovatel mládeže se stal 1. ředitelem školy pro lipovské panství. Roku 1790 jmenoval císař Josef II. známého učitele Ferdinanda Kindermanna z Království biskupem litoměřickým. Farář Rassak byl přítelem chudých. Měl svá pole, dobytek i domácí hospodářství v bezvadném stavu. Jeho pozůstalost byla oceněna na 881 fl.1793-1815: Joseph Knoth
Pocházel z Lobendavy, 20 let byl již kaplanem v Šenově. Roku 1794 namaloval šluknovský malíř Dominik Josef Kindermann ve Vídni za 100 fl. obraz sv. Martina biskupa pro hlavní oltář a upravovatel Hentschel z Rumburka jej zarámoval. Obraz byl slavnostně umístěn během posvícení v roce 1793. Roku 1797 biřmoval biskup Kindermann 951 osob v Brtníkách. Roku 1798 daroval panský myslivec Grohmann krásnou velkou cínovou lampu. Roku 1801 se začalo se stavbou křížové cesty na Mlýnském vrchu. Základní sumu daroval Josef Rösler z čp. 115, plukovní lékař v Litoměřicích. V roce 1803 byly umístěny zastávky křížové cesty, k vysvěcení došlo o svátku Nejsvětější Trojice roku 1805. Farář Knoth byl dobrosrdečný muž, na jeho faře se myši a krysy musely chránit a krmit. Jeho zásluhou získaly Brtníky povolení postavit křížovou cestu, která byla ozdobou obce po 140 let.1815-1842: Joseph Scheer
Pocházel z České Lípy. Zavedl jezdeckou a děkovnou slavnost. V roce 1817 byl postaven hlavní oltář a v roce 1824 byly obnoveny dva starší oltáře. Toho roku byly vykradeny kostelní pokladničky a brzy nato i pokladna pro chudé. V roce 1840 byl postaven nový oltář sv. Jana a nově namalovány obrazy křížové cesty. Roku 1841 byl rozšířen hřbitov. Ve stejném roce byly na Šternberku a na patronátních budovách v Brtníkách umístěny první hromosvody.1842-1857: Franz Hocke
Pocházel z Mastířovic u Litoměřic. Dal vysadit u hřbitovní zdi kaštany a vylepšit dům fary. Velikonoční jezdci dali roku 1843 vyzdobit nový oltář sv. Jana a namalovat sluneční hodiny. V roce 1846 byl povolen druhý kaplan, aby se mohly pravidelně konat bohoslužby ve Sněžné. V příštím roce farář sám vysvětil přestavěnou kapli ve Sněžné. Obě kaple na Křížovém vrchu byly obnoveny. V roce 1850 byla úsilím Johanna Drasche postavena na hřbitově kaple pro mrtvé. Paní Wilhelmina Pietschmannová z čp. 184 dala postavit oltář a věnovala zvon, který byl posvěcen téhož roku biskupem Hille. Od 1. ledna 1851 byly Sněžná a Dlouhý důl vyloučeny z farnosti Brtníky a připojeny k faře Sněžná. Prvním tamějším farářem se stal brtnický kaplan Gustav Gruner. Jeho nástupci byli Anton Tscherney a Wenzel Born. V roce 1857 odešel farář Hocke na odpočinek, zemřel v osadě Kopec na mrtvici v roce 1859.
1857-1872: Ignaz Fischer
Pocházel z Přísečnice u Chomutova. 2.2.1858 se zřítila část kostelního stropu, naštěstí nebyl nikdo zraněn. Zatímco se kostel během 8 týdnů opravoval, konaly se bohoslužby na Křížovém vrchu a křty v kapli pro mrtvé. 17.10.1858 kostel znovu vysvětil vikář Schubert z Jiříkova. Brtnický farář dostal titul děkana. 19.6.1859 se poprvé slavil důstojně svátek Nejsvětější Trojice na Křížovém vrchu. S dovolením majitele Davida Pietschmanna z čp. 11 se každoročně na den Nejsvětější Trojice pořádalo na jeho louce střílení holubů a malý jarmark. V roce 1863 byla špice kostelní věže znovu pozlacena a vloženy do ní nové listiny, střecha byla pokryta břidlicí. V roce 1865 darovala paní Theresia Klingerová tři krásné oltářní stolice, misály a mešní roucha. 17.7.1865 oslavil novokněz Franz Wenzel z Brtníků svou první mešní oběť ve farním kostele. V roce 1867 byly položeny žulové schody před kostelem. Hřbitovní vrata byla rozšířena a u stupňového vchodu postaveny sloupy se svatými Floriánem a Martinem.1872-1876: Josef Miller
Pocházel ze Šenova, naposledy byl kaplanem v Brtníkách. Již čtvrtý den po svém jmenování byl navštíven biskupem Wahalou, který biřmoval 662 biřmovanců. Farář Miller odešel v roce 1876 na odpočinek, který strávil v Jiříkově, kde roku 1882 zemřel. 11.9.1876 vysvětil administrátor Eduard Kliemt novou školu v Brtníkách.1877: Josef Schierz
Byl farářem v Lobendavě, kam se již po třech měsících působení v Brtníkách vrátil, neboť mu nesvědčilo zdejší drsné klima. Po něm působili jako administrátoři Eduard Klemt a Johann Pleschka, oba ze Šenova.1877-1899: Alois May
Pocházel z Popluží u Rumburka.
V roce 1878 byly dosavadní varhany restaurovány firmou Eule v Budyšíně za 2000 fl. V roce 1879 byly střecha a věž kaple na Křížové hoře a 1899 věžička obnoveny, do špičky té první byly uloženy listiny. Od 16.5.1881 byla místo dosavadního procesí ke Šternberku zavedena osmidenní pobožnost na Křížové hoře. Roku 1884 byl opraven vnitřek kostela za 2000 fl.
V osmdesátých letech byly také postaveny kostelní jesličky, které vyrobil Josef May ze Šluknova. V roce 1886 byl otevřen nový obecní hřbitov. V roce 1892 darovaly dívky kostelu krásnou sochu Panny Marie. Roku 1892 bylo 5 domů v Kunraticích vyloučeno z obvodu brtnické farnosti a přifařeno do Šluknova. 8.7.1894 se velmi důstojně oslavila primice novokněze vysvěceného v Římě, Antona Herltha z Brtníků. Roku 1896 má obvod kostela v Brtníkách 3.684 katolíků a 6 jinověrců, zahrnuje obce Brtníky, Kopec, Knížecí, Kunratice, Panský a Vlčí Horu. Téhož roku dává továrník Anton Klinger obnovit kapli na Křížové hoře a Svatý hrob. Křížovou cestu znovu vysvětil kapucínský představený kláštera P. Hilarius Pokorný z Rumburka. Dne 2.7. se konala primice Josefa Weigela, syna řídícího učitele z Brtníků. 31.3.1899 byl farář o svých 69. narozeninách jmenován děkanem, ale již den nato zemřel. Je pochován na 1. pohřebišti za márnicí.
Kolem 18891899-1906: Josef Franz Habel
Pocházel z Moravy. Dal faru a hospodářské budovy opravit a sám obhospodařoval farní pozemek. Byl členem obecního zastupitelstva a spolu založil pokladnu Reiffeissen.
Roku 1901 se konala primice P. Dr. Antona Webera z Vlčí Hory. Narodil se 24.10.1877, na kněze byl vysvěcen 17.2.1901 v Římě, vyučoval na státní vyšší reálce a na učitelském ústavu v Ústí, 22.10.1937 se stal biskupem v Litoměřicích. a tam také 17.9.1948 zemřel.
V roce 1904 byly v kostele odstraněny horní dřevěné empory, malíř Phol z Rumburka jej nově vymaloval a oltáře byly znovu pozlaceny. V roce 1906 přijal Franz Habel místo na faře v Mikulášovicích. Dřevo odnesených empor , které s sebou odvezl, musel na námitku obce zase vrátit.1906-1909: Augustin Jacob
Pocházel ze Šluknova. Zavedl májové pobožnosti. Továrník Johann Klinger daroval kostelu nový skleněný lustr. Roku 1907, na sv. Petra a Pavla, se konalo posvěcení praporu a oslava 50 let trvání spolku vojenských veteránů. Během jedné nedělní bohoslužby se zlomila kostelní lavice - k úleku žen a pro zasmání mužů. Byly pořízeny nové lavice, na něž byly náklady uhrazeny z poloviny sbírkou, z druhé poloviny Velikonočními jezdci. V roce 1908 vzniklo hnutí k vystoupení z církve, které se projevilo zvláště na Vlčí Hoře.1909-1917: Josef Walter
Uzavřel záležitost s kostelními lavicemi. Založil místní skupinu Boromejského spolku a Křesťanský svaz žen. Od roku 1908 se na Vlčí Hoře dvakrát měsíčně konala bohoslužba a později i májová pobožnost. V horkém létě 1911 byly špice a kříž kostelní věže nově pozlaceny. Roku 1916 u příležitosti 200 let trvání farního kostela v Brtníkách vydal tehdejší profesor náboženství Weber "Pamětní listy farního kostela v Brtníkách". Ty vícekrát posloužily jako podklad kronikářům. Čistý výnos z nich byl věnován kostelu. Kvůli válce a těžké době se nehledělo na velkou posvátnost oslav. Farář Walter dostal prebendu ve Velkém Šenově.1917-1946: Anton Maier
Narodil se na Šumavě. Byl kaplanem v Rumburku, stal se nejprve administrátorem. Měl velmi mírnou a neprůbojnou povahu a bylo zapotřebí společného úsilí celé obce, aby se prosadilo jeho jmenování farářem u konsistoria. Do úřadu nastupoval v nejtěžší době 1. světové války.
Koncem 20. let byla z nadace Antona Klingera obnovena kaple na Křížové hoře a Svatý hrob. Do kopule věžičky byla uložena zpráva o 1. světové válce, psaná inkoustem, tuší a psacím strojem na pergamen, a přiloženy obíhající peníze.
V roce 1935 byly střechy obou věží kostela pokryty měděným plechem. Dosud byla dolní velká cibule pokryta červenými šindelemi a menší cibule zelenými šindely. Poté byly obě udržovány v zelené barvě. Historie stavby uchovaná ve špici věže byla silně zpuchřelá. Proto ji Heinrich Koch nově opsal z farní kroniky a řídící učitel Adolf Paul k ní přidal zprávu o 1. světové válce. Zároveň byly také přiloženy obíhající peníze. V roce 1937 byl kostel opatřen kvalitní omítkou a malíř Pfohl z Rumburka nově namaloval sluneční hodiny.
V roce 1946 byl farář Anton Meier s mnoha dalšími obyvateli Brtníků násilně vyhnán ze své vlasti. Později působil v Modelshausen u Augsburku v Bavorsku, kde 15.9.1955 zemřel ve věku 68 let.
<< Zpět