Nejstarší dějiny
Osídlení
Již v 8.-6. tisíciletí před naším letopočtem se na území kolem Brtníků vyskytovali pravěcí lovci. V roce 1994 byly objeveny pozůstatky slovanského sídliště u Brtnického potoka pod osadou Kopec. Území bylo trvale obydleno Slovany až do 11. století našeho letopočtu. Původní slovanské osídlení dokládají místní názvy, např. Šluknov, Doubice, Chřibská, Lobendava, Křinice.
Nad soutokem Křinice a Brtnického potoka, 3 km pod osadou Kopec, bylo v roce 1994 nalezeno také středověké slovanské hradiště pocházející z 9.-10. století, kdy v Čechách vládli Přemyslovci. Na starších německých mapách je toto místo označeno jako Adler Horn, einst Burg (neboli Orlí roh). Sloužilo pravděpodobně k ochraně Lužické obchodní stezky.
V 11. století, za vlády krále Vratislava I., byli na území Šluknovského výběžku povoláni první němečtí kolonisté z Duryňska a Frank. Zakládali zde tzv. lesní lánové vsi, které vznikaly při vymýcení lesa. Jednotkou přidělované plochy byl lán - pruh půdy v táhlém obdélníku za obydlím, situovaný kolmo na cestu.
V 2. polovině 12. století přichází druhá vlna německých osadníků, především z Fríska. Ze staré vlasti si s sebou přinesli znalosti pěstování lnu a tkalcovství, věnují se zemědělství, řemeslu i obchodu.
Hlavní vlna kolonizace nastává ve 13. století za vlády Přemysla Otakara I. Příchod těchto německých osadníků naprosto změnil národnostní složení českého pohraničí. Osídlení území bylo v té době velmi řídké, proto bylo třeba posílit je ekonomicky i vojensky. Vzniká celá řada nových osad. Před husitskými válkami je již poněmčení celého výběžku úplné.
Brtníky a Kopec jsou obce velmi staré. Podle nově zjištěných raně středověkých nálezů existovalo u Brtníků slovanské sídliště již v 8.-10. století. Brtníky získaly své jméno pravděpodobně od jedné z nejstarších živností - včelařství. Snad už před vlastním osídlením lesního údolí zde získávali včelaři med a vosk od divokých lesních včel. Místu mezi Plešným a Vlčí horou se říkalo "včelařská pastvina" (Zeidlerweide). Pro dutiny v kmenech stromů, kde si včely nejčastěji vyhledávaly svá obydlí, vzniklo pojmenování "brtě". Ti, kteří v brtích chovali včely, byli brtníci a místa, kde bydleli, byla nazývána Brtě, Brtnice apod.
Nejstarší cesta v Kopci je doložená písemnými prameny ve 14. století. Vedla z Krásné Lípy přes Vlčí Horu do Brtníků a odtud přes "Hemmehübler Berg" na "Horní cestu" do Tomášova. Cesta, která vedla do prudkého kopce směrem na Mikulášovice, dala možná osadě jméno. V první části jména je tvar slovesa hemmen (= zdržovat, překážet), ve druhé části nářeční podoba Hübel podstatného jména der Hügel (= pahorek, návrší). Toto vysvětlení uvádí i Fiedlerova kronika.
Správa obce
Nejstarší dochované písemné záznamy o Hemmehübelu (Kopci) existují od roku 1660. Tehdy měla obec vlastní rychtáře, kteří současně zastávali funkci soudců. Byli to většinou panští myslivci z rodiny Hessů. Obec patřila v té době k panství Lipová. V letech 1700-1717 je doložen rychtář Heinrich Hesse, v roce 1756 David Hesse, v roce 1768 Johann Christoph Hesse. Později se dostávají do popředí i jiné rody, např. v roce 1776 je rychtářem Dominicus Peschke a v roce 1785 Johannes Peschke.
Významnou roli zastávala i rodina mlynáře Grohmanna z Richterova mlýna, který sice spadal katastrálně pod obec Brtníky, ale v podstatě to byl první mlýn na Brtnickém potoce v osadě Kopec. Členové této rodiny se objevují na důležitých postech až do roku 1945. Další mlynář Wenzel König z čp. 22 vede obec v letech 1814-1849.
Richterův mlýnV roce 1850 je Kopec katastrálně spojen s obcí Brtníky a obě vsi mají od té doby společnou samosprávu. Ani tehdy neustupují obyvatelé Kopce do pozadí. V letech 1853-1857 vykonává funkci starosty obou obcí Franz Grohmann, v letech 1871-1875 mlynář Johann Zimmer z čp. 32. Ve státní správě byl činný také Raimund Paul, který zastával funkci obecního policisty do konce 90. let 19. století a obecního tajemníka do roku 1920.
V roce 1713, kdy vznikl Tereziánský katastr, byly v Kopci napočítány 22 domy. V roce 1771 bylo zavedeno číslování domů, tehdy měla obec 44 domy. Nejvíce stavení tu existovalo v roce 1890, při sčítání lidu jich bylo zapsáno 68. V roce 1926 jich bylo 60 a v roce 1945 62.
Nejvíce obyvatel žilo v Kopci kolem roku 1850 (427), později jejich počet klesá. V roce 1930 je v obci trvale přihlášeno 270 obyvatel. Demografický vývoj drasticky zasáhla 2. světová válka, kdy byly desítky zdejších mužů povolány do německé armády. Konec války pak znamenal naprostý zlom. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto z území Československa, v průběhu dvou let (1945-47) došlo k úplné změně osídlení, jak po stránce národnostní, tak i početné. Při sčítání lidu v roce 1950 bylo v Kopci zapsáno 27 obyvatel, ale jejich počet stále klesal.
V roce 1990 zde žili pouze 3 trvale přihlášení občané. Dnes, v roce 2009, je stav přece jen o něco lepší, počet obyvatel pomalu ale jistě roste.
<< Zpět