Okolí Kopce
(10 zajímavých míst)
Brtnický hrádek
Pozůstatky bývalého skalního hradu se nacházejí asi 1,5 km jižně od Šternberka, na skalní ostroh odbočuje úzká pěšina z turistické cesty, vedoucí z Brtníků k Turistickému mostu v Kyjovském údolí. Schůdky vytesané do skály až v osmdesátých letech 19. stol. nás dovedou přes čtyři skalní rozsedliny k vyvýšenému místu, kde stál vlastní hrad. Poslední úsek cesty vede po uzounké terase a kamenných schůdcích v severním boku skály. Dřevěná stavba byla ukotvená na trámech položených nad čtvercovým sklepem, který byl vytesán do skály. Do dnešní doby se dochovalo pouze sklepení, kde jsou patrné otvory po trámech. V roce 1890 si nad tímto místem postavil Kyjovský horský spolek krytou klubovnu, ta se však do dnešní doby nedochovala. Hrádek dali postavit pravděpodobně Berkové z Dubé ve 14. století, měl za úkol strážit obchodní stezku. V lidové mluvě se mu říkalo také Pustý zámek na Brtnických vřesovištích.
Klenotnice
Ve Svěžím dole v blízkosti Kyjovského údolí se nachází skalní seskupení, které kdysi sloužilo okolním obyvatelům za úkryt. Místo je obklopené obrovskými pískovcovými bloky, na kterých jsou ještě dnes viditelné kapsy po trámech. Loupeživí rytíři tu prý ukrývali své nakradené poklady, podle nichž získalo místo své jméno.
V roce 1883 byl do skalní stěny vytesán nápis:
"Behaupte das Deine,
gibt jeden das Seine,
doch Unrecht vereine."
Po 100 letech byl však nápis téměř nečitelný, proto jej v roce 1992 obnovila Nataša Steinová a doplnila volným českým překladem:
"Svoje si chraň,
každému splať jeho daň,
bezpráví se braň."
Lesníkův kříž
Asi 1 km severovýchodně od osady Kopec stojí uprostřed lesa tzv. "Lesníkův kříž". Byl postaven na památku tragického úmrtí lesníka Franze Rzihy a v nedávné době opraven Lesy České republiky. Základ tvoří kamenný podstavec, na němž je připevněna mramorová deska s českým a německým nápisem:
"Na paměť starohraběcího
salmovského nadlesního,
kterého zde v 69 letech
zabil padající strom.
Jeho poslední slova byla -
Bože žehnej mým dětem."František Říha +1854
Do kamene je vsazen železný kříž připomínající svázané větve stromu s plechovým Ježíšem Kristem.
Mužíčkův důl
Doubickou cestu spojuje s Kyjovským údolím tzv. Sklenářský důl. Stezka do rokle odbočuje z Doubické cesty u Richterovy boudy. Asi 300 m od chaty je vidět po pravé straně kresba vytesaná do skály. Znázorňuje lidskou postavu, která dala dolině jméno: Mužíčkův důl (Manngrund) a je spojena s pověstí o medvědovi. Podle ní si tímto dolem zkracovali cestu dva obchodníci, kteří se vracívali ze Saska. V dole žil medvěd. Obchodníci si ho ochočili, vždy mu přinesli něco k jídlu a medvěd je za to vynášel nahoru. Jednou však na jídlo pro medvěda zapomněli. Jeden z nich zpanikařil a při výstupu bodl medvěda nožem do krku. Medvěda rána rozzuřila, obchodníka ze hřbetu shodil a svým mohutným tělem ho rozdrtil.
Obraz Marie-Anny
Obraz je připevněn na skále v údolí Brtnického potoka, asi 1,5 km pod osadou Kopec. Tento novodobý obraz, který namaloval pan Ivo Švejnoha z Kytlic v roce 2008, nahrazuje starší plechový obraz, připomínající nešťastnou událost z roku 1812. Tehdy tu tragicky zemřela 18letá Marie-Anna Zimmerová z Kopce čp. 30. Povoz s fůrou sena, na němž seděla, se převrátil do potoka a dívka pod ním zahynula. Původní obraz byl odstraněn při rozšiřování cesty do Zadní Doubice v roce 1927.
Pruský tábor
Asi 1 km na jih od Šternberka můžeme nalézt po levé straně cesty velký převis, přístupný úzkým průchodem mezi skalami. Po několika vytesaných schodech sejdeme k místu, kde bývala kdysi čitelná deska oznamující, že se tu v době nebezpečí ukrývali obyvatelé Brtníků a Kopce. Lidé tu přebývali už za třicetileté války, za sedmileté války, i v roce 1866. Pod převis se vešlo až 200 osob. Ve skále je viditelné vyryté srdce s křížkem uprostřed. V roce 1866 (1756) tu prý došlo k porodu a dítě kvůli špatným podmínkám zemřelo. V blízkosti převisu se nachází známý Brtnický hrádek.
Převis ve Stürmerově dole
Nedaleko nad vyústěním Stürmerova dolu do údolí Brtnického potoka se vysoko nad cestou skrývá skalní převis, na jehož stěně je vytesán letopočet 1756 a patnáct monogramů. Dvanáct z nich začíná písmenem I. Jedná se pravděpodobně o iniciály osob z blízké osady Kopec, které se tu ukrývaly na začátku sedmileté války. Skalní útvar pod převisem připomíná pískovcový stůl.
Skalní útvary Bílého potoka
SmrtkaÚdolí Bílého potoka s nádhernou scenérií křišťálově průzračné vody a rozeklaných skal se nachází v I. zóně národního parku České Švýcarsko. Přístupné je proto pouze z německé strany, kde vede podél vody značená turistická cesta. Obrovské pískovcové stěny a věže doprovázejí bublající potok až k jeho ústí do Křinice v bývalé osadě Zadní Doubice. Eroze pískovce tu vytváří mnoho bizarních útvarů, jako jsou skalní okna, pukliny a sloupy, úzké průlezy mezi masivními bloky, převisy a v neposlední řadě jeskyně:
Tyrolská jeskyně - 25 m dlouhá jeskyně, kterou tvoří tři mohutné pískovcové desky opírající se o skalní stěnu. Nad ní se tyčí Tyrolský (nebo také Čertův) kámen. Průchod je asi 10 m vysoký a půl metru široký. Podle pověsti touto jeskyní unikl pronásledovaný pytlák před panským myslivcem. Myslivec, který netušil, že jeskyně má druhý východ, hlídal celou noc vchod a z dlouhé chvíle si zpíval, nejdříve potichu, ale po chvíli začal jódlovat na celé údolí. Podle jeho jódlování dostala jeskyně jméno.
Umrlčí jeskyně a Smrtka - jeskyně je vlastně skalní převis, v němž byla roku 1873 nalezena kostra člověka, který byl nakažen neštovicemi a uchýlil se sem v roce 1870, aby v ústraní zemřel. Naproti jeskyni se tyčí skalní věž zvaná Smrtka. Pod ní je ve skále vytesaná lebka se zkříženými hnáty a jméno Joh. Pohl 1926. Nalevo od lebky je vyryt monogram MH a datum 16/11 1928.
Vlčí hrádek
Hrádek ukrytý v hlubokých lesích mezi skalami nad Kyjovským údolím se hledá velmi těžce. Nejsnáze se k němu dostaneme ze zeleně značené turistické cesty vedoucí od Turistického mostu do Brtníků. Na první křižovatce zelenou značku opustíme a pokračujeme rovně do Knoblochova dolu proti proudu Panského potoka. Druhou odbočkou vpravo překročíme potok a dáme se vlevo do Kunzova dolu, poté se držíme stále vpravo, až se dostaneme na vysoký ostroh, kde stával hrádek. Přístup k hrádku znesnadňoval dvojitý příkop. Ve skále je vytesaná čtvercová prohlubeň se stopami po uložení trámů. Nad ní zřejmě stávala hrázděná budova, nejvýše dvoupatrová. Na západní stěně sklepení je vytesaná mužská tvář, rytina pochází z doby existence hradu. Hrad byl postaven pravděpodobně ve 14. stol. na ochranu obchodní stezky a zanikl zřejmě již v 15. stol. Jeho jméno bylo zapomenuto, hrad se objevil poprvé na lesnické mapě z roku 1737, kde je označován jako Pustý zámek na vřesovištích Vlčí Hory. V 18. století se v lesích kolem hrádku ukrýval známý loupežník Jakub Raschauer.
Vlčí tabule
Nachází se při modře značené turistické cestě nad Zadní Doubicí. Kdysi tu byl přímo do pískovcové skály vytesán německý nápis oznamující, že na tomto místě zastřelil lesmistr Johann Grohmann dva vlky. Český překlad původního nápisu:
"Jméno moje bylo lesní Grohmann Johann,
já za svého mládí jsem byl v těchto lesích znám.
Když jsem jednou tudy svoji cestu zvolil,
nenadále zde pod skalou dva vlky jsem skolil.
Posléze i na mne smrtka ukázala
a z tohoto světa pryč mě vzala.
Kdokoli se kolem této skály budeš ubírati,
Řekni: Bože, rač té duši odpočinek dáti!"
Stalo se léta Páně 1640. - Obnovit dala
1747 Rosina Grohmannová -
Rovněž 1789 pan lesní Václav Pompe.Při rozšiřování cesty v 60. letech 20. století byla skála i s nápisem zničena. Dnes tuto událost připomíná zdařilá replika z roku 1986.
<< Zpět