Kopec
Brtníky

Vzpomínky
Šluknovsko
Hospoda
Galerie
Vzkazy

 

 


 

Vsevjednom.cz

 

 

 



Brtníky
| Šternberk | Quo vadis, Brtníky?

Šternberk

Lesní samota, kde nechal roku 1771 hrabě Franz Wenzel Salm-Reifferscheidt vybudovat klasicistní lovecký zámeček, jehož stavitelem byl pravděpodobně Anton Schmiedt z Prahy. Údajně byla v těchto místech roku 1700 založena obora pro chov jelenů, srnců, daňků a černé zvěře. Okolí zámečku bylo upraveno kaštanovými alejemi ve tvaru hvězdy na počest Salmovy choti Walburgy, rozené hraběnky ze Šternberka. Podle ní získal zámeček i své jméno. Hlavní budova stála uprostřed osmicípého hvězdicovitého porostu kaštanů, na čtyřech stranách byly vystavěny menší pavilony, opodál stála hájovna. Cípy hvězdy byly odděleny cestami, které se paprskovitě sbíhaly k zámku. Mířily střídavě k pavilonům a k branám areálu. Hlavní přístupovou komunikaci od Brtníků, která byla vytyčena v přímce, lemovaly kaštanové aleje.

Přízemní zámecká budova s mansardovou valbovou střechou byla koncipována jako vyhlídkový pavilon s přísně symetrickou trojdílnou dvoutraktovou zrcadlovou dispozicí. Ve východní části byl umístěn apartment hraběnky, v západní části apartment hraběte, v podstřeší dva letní pokoje pro hosty. V roce 1781 byl v ose zadního průčelí přistavěn válcový rizalit a do něj vložena kaple sv. Kříže, která byla vysvěcena 5. června 1783. V sousedství zámku se nacházely čtyři další přízemní budovy vystavěné z kamene: dům pro hosty, panská kuchyně, dům lokaje a dům nadlesního. Vně aleje stála bedněná vozovna se stájí klenutou z kamene, roubená vrchnostenská stáj, hrázděná lovecká střelnice a krytá bedněná kuželna. Mezi domem nadlesního a střelnicí byla ještě kolna s pící, druhá kolna se nacházela v sousedství kuchyňských sklepů. Na východní straně se zrcadlil rybník, z kterého vytékal do strže umělý vodopád. Na jižním okraji areálu byl vybudován kruhový bazén. Stranou stála roubená hájovna. K areálu patřila strážnice u hlavního vjezdu do obory, kterou ohrazoval 2,1 m vysoký plot z krajinek a tyčoviny, s vyzděnými sloupky. Panstvo se na Šternberku zdržovalo hlavně v době podzimních lovů, oblíbené byly závody ve střelbě do terče, které se tu pořádaly o nedělích, a v kapli u zámečku bývala sloužena mše vždy přítomným knězem. Manželé tu založili tradici bálů, slavností a hraní kuželek a přispěli tak ke značné oblibě místa.

Šternberk Šternberk
Skica z roku 1843
Zámeček se sochou sv. Jana Nepomuckého

Roku 1785 byla v zámeckém areálu postavena kamenná socha sv. Jana Nepomuckého, která je dnes umístěna u kostela sv. Kříže v Děčíně. Sochu zasvětil hraběcí lesní dozorce Rufus Dittrich u příchodu na horní cestu k zámku a naproti ní umístil hrabě Salm-Reifferscheidt kamenný kříž.

Na soše byl latinský nápis:

QUAERES, CUIUS LABORE ERECTA SIM - RESPONDEO TIBI: PIETATE RUFI.

("Ptáš se, čím že přičiněním jsem byla postavena - odpovídám ti: zbožností Rufa." )

Naproti soše byl na kříži další nápis:

SO LITT ICH, MENSCH, AUS LIEB´ ZU DIR, UND LIEBST DU MICH, SO FOLGE MIR!

("Tak jsem trpěl, člověče, z lásky k tobě, a miluješ-li mne, tedy mne následuj!")

ŠternberkŠternberk
V létě 1887 se na Šternberku konalo veřejné cvičení

V Severočeských turistických novinách z roku 1889 je tento zápis:

"Šternberk je starý lovecký zámek hrabat Salmů. Bydlí zde lesník, který otevřel jednoduchou restauraci s kuželníkem. Na nádvoří ve stínu starých stromů vybízejí k posezení dřevěné lavice a stoly."

Po smrti hraběte Franze Wenzela Salm-Reifferscheid začal areál chátrat, neboť jeho potomci nejevili o zámeček valný zájem. Místo oživil až v roce 1910 Osvald hrabě Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt, který využil výhodnou polohu místa k vybudování turistického centra. Nechal opravit fasádu zámku a jeho střechu pokrýt břidlicí.

ŠternberkŠternberk - demolice
Jak šel čas....

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo panství Lipová zrušeno a první pozemková reforma, při které přišli bývalí majitelé o značnou část pozemků, vedla k rozparcelování a nucenému odprodeji zbylého pozemkového vlastnictví. Lesy připadly pod státní správu, polesí Šternberk bylo řízeno Správou státních lesů v Rumburku.

Po druhé světové válce sloužil zámek jako rekreační středisko zaměstnanců státních lesů, později přešel pod Severočeské ředitelství spojů Ústí nad Labem. Byl zde vybudován dětský tábor s chatkami. Na konci osmdesátých let 20. stol. proběhla celková rekonstrukce zámečku nákladem 6 mil. Kčs a v roce 1991 byl objekt zkolaudován. Oprava zámku však byla provedena neodborně, nebyly odstraněny některé části napadené dřevomorkou, v patře byla vybudována umývárna, v jejíž podlaze chyběla izolace proti vodě a netěsnilo odpadní potrubí, v kuchyni chybělo odvětrávání, a tak se dřevomorka rozšířila po celém objektu. Již v roce 1992 byl zámeček uzavřen, odborníci zjistili havarijní stav střešní konstrukce a stropních trámů vlivem dřevomorky. Na počátku roku 1993 panovaly další snahy tuto kulturní památku zachránit, avšak během oprav bylo zjištěno, že dřevomorka prorostla i do obvodového zdiva, pískovec základového zdiva se rozpadal, nadzemní část byla rovněž silně zvětrána, chyběla izolace proti spodní vodě i ztužující věnec pod stropní konstrukcí. Po odstranění krovu a stropů zůstalo stát pouze obvodové zdivo přízemí, byla narušena stabilita objektu. Další oprava se za vzniklé situace jevila vlastníkovi jako nerentabilní. V roce 1994 dosáhla Oblastní správa pošt Ústí nad Labem zrušení prohlášení zámečku za kulturní památku a zámeček byl se souhlasem Ministerstva kultury zbourán.

Poblíž bývalého zámečku je vytesán v pískovci tzv. křtící kámen. První zmínka o něm pochází z roku 1423. Tehdy sloužil uprchlým vesničanům, kteří se před plenícími husitskými vojsky skrývali ve skalách. Stejný význam měl v době protireformace, kdy čeští exuklanti procházeli Šluknovským výběžkem do evangelické Horní Lužice a během svého putování hledali úkryt ve zdejších lesích. Nedaleko můžeme najít kamenný oltář, rovněž vytesaný ve skále.

Křtící kámenKamenný oltář

Kamenný křížKamenný křížStudánka
Kamenný kříž na Šternberku, který opravily Lesy české republiky. Původní studánka.

Severovýchodně od Šternberka se nachází skalní převis Velký pruský tábor, kde hledali místní obyvatelé úkryt před cizími vojáky, kteří drancovali jejich obydlí. Zvláště za sedmileté války, kdy krajem procházelo pruské vojsko, ale také za rakousko-pruské války roku 1866. Pod převisem se mohlo schovat až 200 osob. U schodů do tábora se nachází malý křížek, který svědčí o tom, že se zde narodilo dítě, které však brzy po porodu zemřelo.

Šternberská idyla na začátku 20. stol.:

"Jednou ročně, když léto bylo ještě mladé, tu vztyčily více než stoleté stromy mnoho tisíc svých zářících svíček květů, jejichž vůně se omamně mísila s libými vůněmi květin na široké louce. To byla sváteční doba starého zámku v lesní samotě. Když jsi potom tiše odpočíval pod kvetoucími stromy, omámen tisícerými vůněmi květů, obetkán šuměním mohutných lesních jedlí, poslední flétnový tón kosa dozněl a tebe obestřel stříbrný zvuk zvonku staré zámecké kaple jako ve snu, tu se tvá hruď uvolnila a obveselila a ty jsi splynul s matkou přírodou, jejíž tichá řeč ti blaženě pronikala do srdce."

Stará pověst o Šternberku (soubor pdf)

* Skica převzata z článku Kamila Podroužka "Šternberk u Brtníků, proměny krajiny" 2002

<< Zpět | Dále >>

 

Copyright © 2008-2015 webmaster | Obsah webu je chráněn autorským zákonem | Použitá literatura | Mapa webu