Dolní Poustevna (dříve Nieder-Einsiedel) je nejzápadnějším městem Šluknovského výběžku, leží přímo na hranici s Německem v nadmořské výšce 298 m. Název obce je odvozen od poustevníka, který tu ve 13. století skutečně žil. Německé jméno Einsiedel je staré  podstatné jméno označující poustevnu. Obec je tvořena místními částmi, které bývaly dříve samostatné: Dolní Poustevna, Horní Poustevna, Karlín, Markéta a Nová Víska.

Dolní Poustevna byla pravděpodobně založena kolem roku 1280 jako krátká lánová ves.
První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1471, kdy je v soupisu majetku tolštejnského panství uveden manský statek v Dolní Poustevně.

V roce 1569 zde byla založena nejstarší papírna v kraji. Vyráběla velmi kvalitní papír, vhodný i pro tisk cenin. Třicetiletá válka kraj zpustošila a počet obyvatel dramaticky klesl. Berní rula z roku 1654 uvádí v Poustevně pouze sedm selských usedlostí proti předválečným třiceti. V 18. století význam obce opět roste, rozvíjí se především domácké zpracování lnu.

Již v roce 1769 je připomínána kamenná kaple, na jejímž místě dnes stojí kříž z 19. století a okolí je osázeno lipami. V  letech 1854-1855 byl v obci postaven pseudogotický kostel sv. Michaela Archanděla. V kostele se nachází oltářní obraz od J. Grusse z roku 1826. Umělé květiny, které obec proslavily, se začaly vyrábět v roce 1850. V té době se již ve velkém zpracovává bavlněná příze  a vznikají první textilní továrny. V roce 1868 byl zřízen v hostinci U Šenku poštovní úřad, v roce 1881 přibyla nová budova školy, v  roce 1896 byla založena tkalcovna stuh Johana Grumbacha. Obec se stále rozrůstá. Proslulou papírnu však v roce 1906 zničil požár, na jejím místě dal Adolf Rösler postavit kovodělnou továrnu. V roce 1910 byla slavnostně otevřena první banka, je vybudován vodovod a kanalizace. V roce 1918 byla Dolní Poustevna povýšena na město císařem Karlem I. a získala i městský znak, který znázorňuje tradiční výrobu umělých květin a ovoce - symbolicky tedy zdejší lehký průmysl a kovodělnou a tkalcovskou výrobu jako těžký průmysl. V té době má město 300 domů a žije v něm 3 100 obyvatel. Fungují tu čtyři továrny na umělé květiny, hliníkárna, cihelna, výrobny knoflíků, hraček, porcelánu a stuh. V roce 1930 byl do města přiveden plyn ze Sebnitz. Před 2. světovou válkou má již Poustevna 3 200 obyvatel.

Horní Poustevna	Povodeň v Horní Poustevně ve 20. letech

Po roce 1945 však nastává období úpadku. Velké množství továren i obytných domů bylo zbouráno, město téměř vylidněno. Poustevna ztrácí statut města a stává se pouhou obcí.

Do pohraničí přicházejí noví osadníci z Čech, Moravy a Slovenska, kteří navazují na proslulou výrobu umělých květin. V roce 1948 byly všechny místní květinářské závody spojeny a vznikl národní podnik Centroflor, spojené továrny umělých květin. Konkrétně šlo o 16 firem z Dolní Poustevny, 10 firem z Horní Poustevny, ze Severní a z Nové Vísky pak po jedné firmě. V následujících letech docházelo k dalším centralizacím. Dnes již ve městě podnik Centroflor nesídlí. Z jedné jeho části vznikla firma Izopol, která vyrábí hlavně pěnový polystyren.

škola v Horní Poustevně	kytičkárna Johanna Schindlera

Po roce 1989 byly otevřeny hranice se sousedním Německem a obec se začala prudce rozvíjet. V roce 1998 byla opět povýšena na město. Kromě Izopolu tu sídlí také firma OK-form - výroba hliníkových forem.

V Dolní Poustevně se zachovalo několik cenných památek. Bývalý evangelický kostelík, jehož základní kámen byl položen 1.11.1937, během války byly práce na stavbě přerušeny a po odsunu německých evangelíků již nebyl důvod k jejímu dokončení. Přesto byl v roce 2009 rekonstruován a nyní slouží jako "Centrum setkávání". Interiér byl přetvořen na koncertní a divadelní sál s vyhlídkovou věží. V blízkosti hraničního přechodu se nalézá barokní socha Piety z roku 1748. V osadě Markéta stojí kostelík Panny Marie z roku 1854. V Horní Poustevně při silnici do Lobendavy památník obětem I. světové války, v Dolní Poustevně u kostela památník obětem I. a II. světové války. .

Nová Víska >>