Vesnice s kostelíkem

Vlčí Hora je protáhlá ves v širokém sedle mezi Vlčí horou a Kamenným vrchem. Vznikla v roce 1589 při kolonizaci hlubokých hvozdů. Jméno dostala pravděpodobně od tehdy častého výskytu vlků v okolí.

Rozhledna

Západně a jižně od obce probíhá linie lužického zlomu, kde se stýkají kvádrové pískovce a hrubozrnná brtnická žula. Na vrcholu Vlčí hory, kopce vulkanického původu z období třetihor, jsou roztroušena skaliska čediče, místy i se sloupcovitým rozpadem, sloupy obsahují značné množství magnetovce a vychylují proto střelku kompasu. Na táhlém skalním hřbetu se tyčí cihlová čtyřboká rozhledna z roku 1889. Původní věž byla 12 m vysoká, nekrytá, pouze s cimbuřím. V roce 1908 byla o 4 metry zvýšena. Má 64 schodů a ve vrchní části je celá zasklená. Vedle rozhledny stojí chata z roku 1887. V roce 1945 získal rozhlednu do vlastnictví český stát a podle toho se vyvíjel její další osud. V roce 1948 byly věž i bouda neudržovány a opuštěny. V letech 1952-57 sloužil celý objekt československé armádě. Od roku 1972 je bouda v soukromých rukou rodiny Jandových, kteří rozhlednu zachránili před zničením a umožnili na ni přístup turistům. Z věže je nádherný kruhový rozhled. Na severních svazích Vlčí hory se hojně vyskytuje chráněná měsíčnice vytrvalá, pod východním svahem kopce je studánka Veronika, která byla vybudována v roce 1886 na tehdejší křižovatce turistické cesty a jezdecké stezky. Pro vodu sem chodili z chaty na vrcholu Vlčí hory. Kolem studánky jsou osazeny čedičové sloupky a lavičky k odpočinku.

Původní rozhledna na Vlčí hoře

Ve dvacátých letech 20. století postihla lesy na úpatí Vlčí hory mnišková kalamita, kdy napadené smrkové monokultury musely být vykáceny. Bukový les na vrcholu zasažen nebyl.

Pohled na Vlčí horu od Brtníků

Ve vsi je zachována kaple Andělů strážných z roku 1870 a památník 36 zdejších občanů padlých za I. světové války.

Jižně od obce, poblíž bývalé hájovny, měl počátkem 18. stol. chalupu lupič a žhář Jakob Raschauer, jeho obratnost v úniku podnítila pověst o kouzelné červené vestě, kterou se mohl stát neviditelným. Po nemilosrdné vraždě starého kramáře byl právě u své chalupy lstí lapen a v r. 1740 v Lipové oběšen.

Geologická mapa v Zahradách

Tato zajímavost se nachází na soukromém pozemku u domu č. 30 v nedalekých Zahradách. Po dohodě lze spatřit pozoruhodnou geologickou mapu zdejšího kraje. Textilní návrhář Rudolf Kögler ji tu před 2. světovou válkou zhotovil z autentických hornin, přinesených ze znázorňovaných území. S přípravami geologické mapy začal v roce 1930 a samotnou stavbu zahájil následujícího roku. Procházel vymezené území, hledal, odebíral vzorky a na svoji zahradu je svážel na žebřiňáčku nebo nosil v batohu. Jednotlivé kusy vzorků upravoval a do betonového základu obtížně vleže usazoval mozaiku hornin. V roce 1935 byla práce úspěšně dokončena. Další dva roky vytvářel po obvodu mapy alpinum. Za sedm let dal Rudolf Kögler vzniknout unikátní, originální, názorné i estetické geologické "učebně". Celý areál zahrady s mapou a alpinem byl otevřen v roce 1937. Mapa je od roku 1983 chráněnou technickou památkou.

Geologická mapa v Zahradách

Sněžná

V těsné blízkosti Vlčí Hory se rozkládá Sněžná, ves na malé náhorní planině nad údolím Křinice, založená v 17. století, údajně nejstudenější místo Krásnolipska. Zde a v přilehlé osadě Dlouhý Důl se zachovaly roubené stavby z 18. a 19. stol. V obci stojí pozdně barokní poutní kostel Panny Marie Sněžné z roku 1732, zřízený manželi Liebischovými, kde se věřící scházeli vždy 5. srpna, malá kaple a sochy sv. Josefa a Jana Nepomuckého z 18. století, které původně stávaly na můstku přes Křinici v Krásné Lípě. V jižní části obce je na soukromém pozemku pana Fritsche umístěno rozsáhlé arboretum alpinek a rododendronů.