Jiříkov (dříve Georgswalde) leží v severovýchodní části Šluknovského výběžku přímo na státní hranici s Německem, v těsném sousedství s německým městem Ebersbach. Jiříkov se skládá z místních částí Starý Jiříkov, Nový Jiříkov, Loučné (něm. Wiesenthal) a Filipov (něm. Philippsdorf). Město má asi 4 tisíce obyvatel, leží v nadmořské výšce 368 m, protéká jím Jiříkovský potok, který se vlévá do Sprévy.

Celkový pohled	Náměstí

Jiříkov byl založen pravděpodobně ve 13.-14. století německými osadníky jako lánová ves podél potoka Ritterbach. Zpočátku se obyvatelé živili zemědělstvím, od třicetileté války se prudce rozvíjela řemesla, nejvíce punčochářství a tkalcovství, a obchod. Ve vsi byl provozován trh, který úspěšně konkuroval okolním městům. V roce 1753 byla proto obec povýšena na městys. V 18. století vznikají první manufaktury a zásluhou místního obchodníka Ch. Salomona se jejich výrobky dostávají do světa. V 19. století přibývá velké množství průmyslových podniků, rozvíjí se i strojírenský a sklářský průmysl. Nejproslulejší se stala Továrna na klavíry Augusta Förstera, která byla v provozu až do roku 2005. Byly tu však i jiné firmy, např. tkalcovna Eduarda Diessnera, továrna na tkalcovské stavy C. A. Roschera či textilní továrna May a Holfeld.

Silnice z Rumburku přes Jiříkov do Ebersbachu byla dokončena v roce 1818. V roce 1837 byla otevřena poštovní expedice, od roku 1865 je v provozu telegraf a později i poštovní úřad.
V roce 1873 byla do obce zavedena železnice, Jiříkov se stal konečnou stanicí železniční trati Bakov - Georgswalde. V roce 1885 byla postavena nová škola.

Kostel sv. Jiří	Hotel Stadtgericht

V roce 1914 byl Jiříkov, který měl v té době více než 10 tisíc obyvatel, povýšen na město a byl mu udělen městský znak, který zobrazuje sv. Jiří v boji s drakem.

Po 2. světové válce byli obyvatelé Jiříkova, tak jako celého českého pohraničí, vyhnáni ze svých domovů a na jejich místo přišli noví osídlenci z vnitrozemí. Počet obyvatel však prudce klesl, zanikla spousta živností a průmyslových podniků. Nekteré továrny se stěhovaly na Slovensko, jiné byly zbourány. V poválečném období fungovala dále výroba hudebních nástrojů pod hlavičkou n.p. Piana, podnik JAWA, kde se vyráběly součástky pro výrobu motocyklů a jízdních kol, n.p. Lustry či n.p. Bytex, produkující koberce. Všechny tyto podniky však po roce 1990 zanikly.

Městská spořitelna	Budova kina

Ze stavebních památek se do dnešní doby dochoval barokní kostel sv. Jiří, který byl postaven v letech 1725-1728, některé barokní měšťanské domy a fara na náměstí. Pozoruhodná je budova bývalé městské spořitelny. Dochovaly se i některé sakrální památky, např. barokní sousoší sv. Karla Boromejského, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána na náměstí z roku 1769.

Jiříkov má své významné rodáky a občany:
Robert Johann Lahmer (20.11.1846 Vrchlabí - 1899 Česká Kamenice) - lékárník, kronikář a historik Šluknovského výběžku. Do Jiříkova se přistěhoval v roce 1867. Vydal celou řadu publikací, v nichž se zabýval historií měst severočeského pohraničí.
P. Johann Georg Göttlich (1771 - 1843) - působil jako farář a děkan v Jiříkově. Byl jedním z prvních botaniků severních Čech a průkopníkem ovocnářství ve Šluknovském výběžku.
Eduard Richter (1825 - 1895) - továrník, majitel tkalcovny a v letech 1872-1895 místní starosta. Byl poslancem zemského sněmu, v roce 1890 byl vyznamenán rytířským řádem. Prosadil mj. stavbu nové školy a radnice.
Anton Wendler (1897 - 1972) - řezbář, autor celé řady lidových betlémů a plastik .