Rumburk (dříve Rumburg) leží na východě Šluknovského výběžku v údolí řeky Mandavy, v nadmořské výšce 387 m. Původně samostatnými byly dnešní městské části Horní Jindřichov a osady Dolní Křečany, Antonínovo Údolí, Popluží a Poustka, Aloisov, Jánské údolí. Městu se kdysi říkalo "Paříž severu", dnes zde žije 11.000 obyvatel.

Město vzniklo v době berkovské kolonizace ve 13. století. První osadníci si stavěli domy  při obchodní cestě, po níž se dopravovala sůl z Míšně do Žitavy. Nejstarší písemná zpráva o sídle pochází z roku 1298. Za zakladatele jsou považováni Berkové z Dubé, kteří měli v rodovém erbu dvě zkřížené ostrve (osekané větve stromů). Ty se německy jmenují Ronne, odtud zřejmě pochází německý název města Ronnenberg, z něhož se stal postupem času Rumburg.

Fara s kostelem je zmiňována již roku 1346. Městský znak obdržel Rumburk přispěním rodu Strehlitzů roku 1587. V roce 1724 město vyhořelo, a proto se nezachovalo více starších památek. Ze zámku do dneška zbyla jenom jedna budova. V komplexu kapucínského kláštera se nachází známá Loretánská kaple, která je kopií rodného domku Panny Marie z Nazaretu, kde došlo k Zvěstování P. Marie, byl vychováván Ježíš a umíral sv. Josef. Slavnostně vysvěcena byla 15.9.1707, obsahuje bohatou sošnou výzdobu a vzácnou plastiku Černé madony s dítětem. Je to nejseverněji položená loreta v Evropě a je věrnou kopií italského originálu v městečku Loretta. Mezi významné historické památky patří také barokní morový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1681, doplněný v roce 1725 sochami světců, a kostel sv. Bartoloměje, přestavěný v roce 1746. Rumburk má také evangelický kostel z roku 1778, který je od roku 1860 pod správou evangelické církve.

Rumburk - náměstí	Rumburk - gymnázium

1. února 1850 se stal Rumburk okresním městem, pod které spadal celý Šluknovský výběžek až po Doubici a Chřibskou. Ve městě nastal prudký industriální rozvoj. Od poloviny 18. století se tu stavěly textilní manufaktury, rozvíjelo se zpracování vlny a bavlny. Plátenickou výrobu zdokonalili R. Allason a A. Salomon, kteří vyváželi do světa slavnou rumburskou vébu. Průmyslovému rozmachu napomohla výstavba železnice, první dráha na severu byla otevřena v roce 1869. V roce 1879 se s městem sloučily okolní osady Aloisov, Antonínovo údolí, Horní Jindřichov, Podhájí, Popluží a Poustka. Při sčítání lidu roku 1880 poprvé přesáhl počet obyvatel číslo 10 000.

Na jaře roku 1918 se stal Rumburk  známý protiválečným vystoupením rakousko-uherských vojáků, kteří se vraceli z ruské fronty. Účastníci vzpoury chtěli společně s místním obyvatelstvem táhnout na Prahu a tam násilím ukončit válku. Vzpoura však byla potlačena a její hlavní vůdci zastřeleni.

Rumburk - Podhájí	Rumburk - Loreta

Po 2. světové válce stihl Rumburk stejný osud jako všechny obce ve Šluknovském výběžku. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, většina průmyslových objektů zanikla....

Dnes se tu nachází např. slévárna šedé litiny Metalurgie Rumburk či továrna na výrobu papírových obalů STI, fungují podniky na výrobu krbových kamen a plastových oken. Největší strojírenskou firmou je pobočka varnsdorfského podniku TOS.

V blízkosti Rumburka můžeme navštívit rozhlednu na kopci Dýmník, v nadmořské výšce 516 m. Slavnostně otevřena byla roku 1896 a nabízí krásný pohled na město, Lužické hory i rozhlednu na vrcholu Jedlové.