Šluknov (dříve Schluckenau) je nejsevernějším městem České republiky, leží uprostřed Šluknovského výběžku ve výšce 340 m.n.m. a má 5 500 obyvatel. Skládá se z šesti dříve samostatných částí: Šluknov, Císařský, Království, Rožany, Kunratice, Nové Hraběcí a Harrachov. V dnes již neexistujícím Fukově, který ležel v nejsevernějším úzkém výběžku, stálo až do roku 1945 141 domů, ve kterých žilo téměř 800 obyvatel.

Obyvatelé Fukova se mohli dvakrát připojit k Sasku (1848 a 1919), vždy se však rozhodli zůstat v Čechách.

První písemná zmínka o Šluknově pochází z roku 1281. Tehdy se místu říkalo Slaukenowe (snad Slávkův luh, podle německých kronikářů od Schluttenau - rákosový luh, rákosiště).
V roce 1359 byla obec povýšena na město, které získalo městský znak a trhové právo.

Prvním zdrojem obživy bylo zemědělství a chov dobytka. Jako vedlejší povolání  bylo tkalcovství. Tkalcovské řemeslo přinesli do výběžku franští přistěhovalci a později bylo posíleno další kolonizační vlnou Vlámů. Již ve 14.století bylo rozšířeno v celém výběžku.
V 16. století se zde rozvíjela těžba mědi a stříbra a chov ryb. V 19. století byla založena továrna na výrobu sametu a plyše.

Železnice pronikla do výběžku až v druhé polovině 19.století. Trať Rumburk - Mikulášovice byla dokončena v roce 1884 a do Šluknova přijel první vlak v lednu 1886.

Po 1. světové válce se dále rozvíjel textilní průmysl, zdejší specialitou byla výroba bavlněného sametu, tzv. velvetu. Okres byl nejprůmyslovější na severu Čech, ve městě bylo v té době
4 880 obyvatel. Převažovali Němci, v roce 1921 žilo ve Šluknovském výběžku 47 tisíc Němců a jen 1 210 Čechů (2,6%). Po 2. světové válce bylo místní obyvatelstvo odsunuto a do města přišli dosídlenci z vnitrozemí.

Kostel sv. Václava a šluknovský zámek

Nejvýznamnější dochovanou památkou je původně renesanční zámek z 2. poloviny 16. století s rozsáhlým zámeckým parkem a dále barokní kostel sv. Václava, který je dílem neznámého italského architekta z let 1711 - 1714. Význačnou dominantou města je zrekonstruovaná křížová cesta z poloviny 18. století.

V Rožanech, které jsou známé svým starým a zachovalým mlýnem, se nachází také přírodní památka - asi 120 let stará Javorová brána, unikátní příklad srůstu dvou javorů se společnou korunou. V roce 1995 zde byl znovu otevřen hraniční přechod pro pěší. V Kunraticích zaslouží pozornost bývalá továrna Albina Huga Liebische, kam byla v roce 1931 přenesena výroba motocyklu Čechie - Böhmerland z Krásné Lípy. Za procházku stojí i Karlovo údolí (Karltal), vzdálené asi 2 km od Šluknova. Název pochází od jména majitele Karla Schütze. Již od konce 19. století to bylo oblíbené turistické místo s luxusním hotelem a nádhernou zahradou s altánky, jezírky, parkem i lesním divadlem. Za 2. světové války sloužil hotel s přilehlými pavilóny jako rekreační a zotavovací středisko pro německé vojáky. Časem se letovisko proměnilo v běžnou podnikovou zotavovnu, celý areál však postupně chátral a samotná lázeňská budova dnes stojí na pokraji zániku.

Karlovo údolí v dobách největší slávy